Lidská společnost čelí nejrůznějším celospolečenským problémům. Mezi ně nepochybně patří také alkoholismus, který není radno brát na lehkou váhu. Přitom konzumace alkoholu je například v České republice považována za prakticky běžnou a o to větší nebezpečí se za tím skrývá.

Však kdo si dnes nedá po obědě jedno nebo dvě piva? Kdo si nenaleje večer sklenku nebo dvě něčeho dobrého? Ze začátku je to sklenička, později více skleniček, ale udržitelnou míru člověk těžko rozpozná.

Kdy se u člověka rozvíjí závislost na alkoholu?

Závislost jako taková se u člověka může rozvíjet velice plíživě a většinou tomu tak skutečně je. Jak jsme již zmínili v úvodu, ačkoliv je běžná konzumace alkoholu považována naší společností za normální, závislost na alkoholu si vybudujete ani nevíte jak. Neexistuje totiž nějaká přímo určitelná míra, která by stanovila bezpečnou hranici konzumace alkoholu. Kromě toho, každý člověk tuto hranici může mít někde jinde. Málokdo si také dokáže přiznat, že s konzumací alkoholu začíná mít skutečně problémy.

Jak se na to dívá WHO?

Ačkoliv jsme výše zmínili, že neexistuje míra, která by určila nízkorizikovou konzumaci, přesto například světová zdravotnická organizace WHO se pokusila tuto hodnotu kvantifikovat, a to v následující podobě:

• Nízkoriziková dávka – do 3 dcl vína za den
• Hranice stanovena orientačně

Také WHO tedy upozorňuje na to, že stanovená hranice je orientační. Možná jste se někde mohli setkat s tím, že určitá konzumace alkoholu může být zdraví prospěšná. Takový obecně přijímaný názor je, že je dobré červené víno na srdce, právě ve formě 3 dcl vína odpoledne nebo na večer. Myslete však na to, že léčba závislosti na alkoholu je během na dlouhou trať. Kromě toho většina lidí se nikdy úplně nevyléčí a pouze celoživotně abstinuje. Předpoklady, že určitá míra konzumace alkoholu může být zdraví prospěšná, jsou spíše teorie, které často ignorují negativní dopady alkoholu jako takového. Alkohol je totiž především jed.